Senioři jako sendvičová generace
na_urady_chodte_opakovane

Na úřady se choďte ptát, třeba i opakovaně

Co všechno čeká ty, kteří se rozhodli pečovat o blízkého, a jak zařídit příspěvek na péči? Jaké úřady navštívit?

Z podcastu o sendvičové generaci | Díl 6. 

Host: Taťána Sojková

6. díl podcastu o sendvičové generaci: jak na úřady

Taťána Sojková je vedoucí odboru sociálních věcí a prevence na Městském úřadu Kuřim.

Co všechno čeká osoby, které se rozhodly pečovat o blízkého? 

Na začátku je dobré vědět, že na to nemusíme být sami. Existují možnosti podpory, místa a lidé, na které se můžeme obrátit pro radu či o pomoc. Protože často není v lidských silách zvládat péči naprosto perfektně. A není nutné mít výčitky, že něco nezvládáme. Naopak je dobré si umět říct o pomoc. Péče o druhé je podle mě velmi záslužná činnost a já hluboce smekám před všemi, kdo pečují.

Ještě bych připomněla, že pracujeme s termínem osoba pečující. Já mohu být buď osobou pečující nejen o blízkého člověka, tj. příbuzného, ale mohu pečovat jako asistent sociální péče, například o kamaráda, souseda apod. V tomto případě musím mít uzavřenou smlouvu s osobou opečovávanou. 

Co mají dělat pečující úplně na začátku péče, na jaké úřady se mohou obrátit?

Na začátku doporučuji obrátit se na ošetřujícího lékaře. Ať už je to praktický lékař anebo lékař v nemocnici, kde byla blízká osoba hospitalizována. A ptát se pana doktora na to, jakou péči a pomůcky bude nemocný potřebovat. 

Pokud byla ukončena hospitalizace, je potřeba, aby si osoba pečující, i ve spolupráci s rodinou, nastavila pravidla a další postupy, co dělat. Rozmyslet si, které další služby a pomoc bude potřebovat. Je dobré se obrátit opět na lékaře a pak také na obecní úřady, nejlépe obcí s rozšířenou působností, a to na pracovníky na odborech sociálních věcí. Tam dostanou pečující komplexní sociální poradenství a kontakty na sociální služby a poskytovatele sociálních služeb, ať už jsou terénní, ambulantní nebo pobytové. Sociální služby jsou hrazeny a většina z nich může být hrazena z příspěvku na péči.

Můžete říct více o příspěvku na péči?

Je to dávka nepojistného systému v rámci dávek sociální péče zdravotně postižených. Tento příspěvek se vyřizuje na úřadu práce, kde dostanou pečující podrobné informace. 

Lze si z něj platit například sociální služby, asistenta sociální péče nebo jím může být hrazena právě péče osoby blízké. Příspěvek na péči slouží k tomu, aby měla opečovávaná osoba potřebný komfort.

Kdo o tento příspěvek žádá?

O příspěvek žádá osoba, která pomoc potřebuje. Pokud není z důvodu svého zdravotního stavu schopna sama žádat, existuje institut opatrovníka pro správní řízení. A toto ustanovení o opatrovníkovi pro správní řízení je potřeba řešit s úřadem práce. Ten usnesením rozhodne, o tom, kdo bude za tuto osobu jednat. Nejčastěji by to měl být nejbližší příbuzný. Pokud by to nešlo a opečovávaná osoba nikoho nemá, tak se i v rámci příspěvku na péči musí zjistit osoba jiná. 

Co vše musí být při žádosti splněno?

Jednou z podmínek přiznání příspěvku na péči je určení osoby, která pomoc poskytuje. Samotné řízení o příspěvku na péči se zahajuje podáním žádosti na úřadu práce. Podávají se dva tiskopisy. Jedním je Žádost o příspěvek na péči a druhým tiskopisem je Oznámení o poskytovateli pomoci.  

Žádost je potřeba podat co nejdříve. Nárok na příspěvek je totiž od data podání žádosti a bude-li přiznán, bude vyplacen zpětně.

Podle čeho úřady stanovují výši příspěvku na péči?

Výše příspěvku je jiná u dětí a dospělých osob a odvíjí se od schopnosti samoobsluhy – tedy co potřebuje jako osoba zajistit. Jestli je imobilní, není schopna si připravit a sníst stravu, nezvládne osobní hygienu apod. A to vše se v příspěvku na péči hodnotí. 

Příspěvky na péči jsou hodnoceny stupněm 1 až 4, u dospělých osob se pohybují od částky 880 Kč po 19 200 Kč.

na_urady_chodte_opakovane_2

Kdo hodnotí, do jakého stupně žadatel o příspěvek patří?

K osobě, která potřebuje péči, přijde domů na sociální šetření sociální pracovník úřadu práce, který posoudí schopnost sebeobsluhy. Tomuto šetření je přítomna současně i osoba pečující. Potom se odesílá žádost spolu s tím, co se během šetření zjistilo, na okresní správu sociálního zabezpečení s žádostí o vyhotovení posudku. 

O tom, do jakého stupně je osoba, která potřebuje pomoc, zařazena, rozhoduje posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení podle místa bydliště osoby opečovávané.

Když se zhorší zdravotní stav osoby, která potřebuje pomoc, jak je možné upravit výši příspěvku?

K těmto situacím dochází často. Je potřeba se obrátit opět na úřad práce, a podat žádost o zvýšení příspěvku na péči.

Co když bude osoba opečovávaná dlouhodobě hospitalizována? Je v tu dobu příspěvek na péči vyplácen?

Pokud je osoba opečovávaná déle než jeden měsíc v nemocnici, tak jí příspěvek na péči nenáleží. Je povinnost tuto hospitalizaci do osmi dnů nahlásit úřadu práce. V tomto případě by tuto povinnost měla řešit osoba poskytující péči. Po tuto dobu totiž vzniká problém se zdravotním pojištěním pečující osoby, která vypadává ze systému zdravotního pojištění. Je možné situaci řešit například evidencí na úřadu práce.
A potom je potřeba kontaktovat zdravotní pojišťovnu a řešit s ní změnu sociální události. Pokud se opečovávaná osoba z nemocnice vrátí, musí se to opět oznámit na úřadu práce, donést potvrzení o době trvání hospitalizace a potom se řeší dále výplata příspěvku na péči. 

Je možné, aby byla částka zaslána i někomu jinému než opečovávané osobě, která už třeba není schopna hospodařit s penězi?

V tom problém není. Opečovávaná osoba si v žádosti určuje, jakým způsobem chce příspěvek zasílat. A jaký účet tam zadá, tak na ten bude příspěvek na péči zasílán. V dalších případech, tedy neschopnosti osoby opečovávané hospodařit s penězi, lze situaci řešit návrhem na ustanovení zvláštního příjemce příspěvku na péči. Návrh se podává na úřadu práce.  

Zastavme se nyní ještě u těch pečujících, kteří pracují. Co mohou dělat?

Po ukončení hospitalizace opečovávané osoby lze žádat o dávku nemocenského pojištění, která se jmenuje dlouhodobé ošetřovné. Tato dávka je relativně nová. Podmínky jejího přiznání a výplaty je možné konzultovat na České správě sociálního zabezpečení nebo na jejích územních pracovištích, což jsou okresní správy sociálního zabezpečení. Tato dávka pokryje tu nejdůležitější dobu, 90 kalendářních dní, po ukončení hospitalizace. Je ale potřeba spolupracovat se zaměstnavatelem a informovat ho o tom, že budu tuto dávku čerpat. Samozřejmě vše při splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění. 

A také je možné si se zaměstnavatelem domluvit, za jakých podmínek bude pracovní činnost vykonávaná. Jestli dostanu nějaké úlevy, což je uvedeno v ustanovení § 241, odst. 2, zákoníku práce. Toto ustanovení je pro osoby pečující důležité. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci uspořádat pracovní dobu, nebrání-li mu v tom nějaké vážné provozní důvody. 

Pokud zaměstnavatel nebude chtít vyjít vstříc s dlouhodobým ošetřovným, jde to nějak řešit?

Jestliže by to bylo pro osobu pečující nepřijatelné a myslela si, že by zaměstnavatel mohl nějaké kroky učinit, tak je možné se obrátit na inspektorát práce. Ten řeší, zda je tento postup zaměstnavatele odůvodněný anebo nikoli.

Co čeká pečující osobu, když péče skončí?

Těch důvodů pro skončení péče může být mnoho, ať už například umístěním osoby opečovávané do pobytového zařízení anebo bohužel úmrtím. Pak je potřeba, aby se pečující osoba obrátila na okresní správu sociálního zabezpečení podle místa svého bydliště. A podala návrh na vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby. Mělo by to být nejpozději do dvou let od skončení péče.

Toto rozhodnutí si pečující osoba nechává doma, požádá o doložku nabytí právní moci, a pak ho využije, pokud bude žádat o důchod. Bez tohoto dokladu se totiž doba péče nebude pečujícímu započítávat do potřebných let pojištění pro nárok na důchod.

Na co si dát tedy především pozor?

Je potřeba se vyvarovat toho, abychom vypadli ze systému sociálního pojištění, hlídat si to. Mít doklad o tom, že jsem pečoval. Ptát se, nebát se zeptat. Klidně se chodit ptát i několikrát, když mi to není jasné. Zajít na odbor sociálních věcí na městském úřadě. Prostě nebát se požádat o pomoc a poradenství.